Jak jste na tom vy a zvířata? Také patříte k těm lidem, kteří přímo zbožňují zvířata? Pokud ano, tak jako já, tak jsem opravdu hodně ráda. A je to také kvůli tomu, že jsem se zvířaty vlastně vyrůstala. A už jako malá holka už jsem se narodila do té rodiny, která měla veliký statek a měli jsme doma tolik zvířátek, že byste to ani nespočítali. A nespočítali byste ani naše zvířata, kdybyste se snažili, jak byste chtěli. Protože bylo jich tolik, že by to snad nespočítal ani odborník. A přiznávám se, že i moji rodiče mi stále říkali, že ani oni sami neví, kolik těch zvířat mají, protože oni měli tolik hus a kačen nebo koz a ovcí, že to vážně nešlo spočítat.

Asi jak by taky šlo, když ta zvířata stále jenom běhala a přemisťovala se, takže nebylo ani možné je spočítat. A protože jsem milovala zvířata už od malička, tak já jsem prý k narozeninám, kdy jsem stavila svůj první rok, dostala malé štěně. Tento roztomilý malý pejsek byl německý ovčák, kterého jsem milovala nadevše. Samozřejmě, že si tento svůj dárek k prvním narozeninám vůbec nepamatuji, akorát si vzpomínám, že vydržel do mých osmnácti let.

Takže to vlastně byl takový můj kamarád od narození. Lepší dárek jsem ani dostat nemohla! A musím uznat, že to je vlastně originální dárek, protože když dítě vyrůstá s nějakým zvířátkem, tak podle mého názoru to dítěti jenom prospěje. Má větší cit a také bude lépe chápat, jak se zvířaty zacházet. Všichni víme, že mnoho lidí třeba také svá zvířata trápí, i když ví, že zvíře prožívá také stejnou bolest, stejně jako člověk. Zvířátka se musí milovat a mazlit, aby se nic nestalo a aby byla u nás v rodině šťastná. A kdo nemá čas na to, aby se o zvířata staral, tak ten ať si žádné zvíře ani nepořizuje. Lepší radu pro takové lidí opravdu nemám. A když se bavíme o zvířatech, tak také máte nějaké doma?